Duch Muchla

✨ Kouzelný svět, do kterého se chcete vracet

Duch Muchla se čte opravdu lehce. Jazyk je jednoduchý a srozumitelný, písmo příjemně čitelné a kapitoly krátké – takže pokud budete knihu číst dětem nahlas, dobře se dávkuje třeba po jedné či dvou kapitolách.

K tomu přidejte krásné ilustrace, které příběh příjemně doplňují, a pořádnou dávku kouzel, magična a fantazie.

A můžete vyrazit za vílou Švestkou a duchem Muchlou. 👻✨

❤️ Není to jen o kouzlech

Právě to se mi na knize líbilo.

Pod vším tím kouzelnem totiž najdeme i témata, o kterých si můžeme s dětmi povídat.

Netradiční přátelství. Emoce. Chybu a její následky. Snahu svůj přešlap napravit. Pomoc druhým.

Nejde přitom o žádné násilné poučování.

Příběh zůstává příběhem.

A zatímco pro dospělého může být zápletka místy poměrně předvídatelná, dětská ouška u nás napjatě čekají, jestli popletená víla dokáže svůj přešlap napravit.

😂 A potom přišly vydry…

Tady jsem se opravdu bavila.

Vydří mluva!

Nebudu prozrazovat víc, protože by byla škoda připravit vás o moment překvapení. Ale některé pasáže jsem četla se smíchem nejen kvůli samotným vydrám, ale také kvůli tomu, jak na ně reagují ostatní postavy.

A právě tady se ukazuje jedna z velkých předností knihy.

Humor totiž není určený jen dětem.

Občas autorka nenápadně mrkne i na dospělého, který právě sedí na kraji postele a předčítá.

A to mám u dětských knih moc ráda.

👩‍🏫 A učitelka ve mně?

Ta samozřejmě během čtení zase přemýšlela. 😄

Duch Muchla podle mě nemusí zůstat jen knížkou na večerní čtení.

Jednotlivé situace přímo vybízejí k tomu, abychom se dětí ptali:

Udělala víla správnou věc?

Co bys udělal/a na jejím místě?

Jak se asi v této chvíli postava cítí?

Dá se napravit každá chyba?

Musí být kamarádi stejní, aby si rozuměli?

A najednou máme z obyčejného společného čtení prostor pro rozhovor o přátelství, emocích, chybách, odpovědnosti nebo pomoci druhým.

S mladšími školními dětmi bych si proto dokázala představit využití některých částí knihy i při společném čtení nebo na třídnické hodině.

⭐ Za Nadšenou učitelku

Na Duchu Muchlovi mě baví především to, že nepodceňuje dětského čtenáře, ale zároveň nezapomíná na dospělého, který knihu možná bude číst spolu s ním.

Je vtipný, kouzelný, místy napínavý, krásně ilustrovaný a pod dobrodružstvím schovává témata, o kterých se dá s dětmi dál povídat.

A víte, co je na něm možná nejlepší?

Že jsem ho nečetla proto, že bych "musela" přečíst další dětskou knihu kvůli práci.

Četla jsem dál, protože jsem prostě chtěla vědět, co bude dál. 😄

A to už je u dětské knížky docela slušné doporučení. ❤️📚

Za Nadšenou učitelku rozhodně doporučuji. ❤️